Často kladené otázky

Otázka č. 1 půjčky studentům 

Neustále mě zaráží, že "pouze" 40% studentů by podle nedávného výzkumu mělo zájem o státní půjčku na pokrytí svých životních nákladů. (viz http://www.reformy-msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/vyzkum-student... ) Tentýž výzkum ukazuje, že "Zhruba pouze polovina studentů uvádí, že jejich příjmy pokrývají jejich výdaje" a "Téměř dvě pětiny studentů uvádí, že nedostatek financí může ohrozit pokračování jejich studia." Nepředpokládám, že by o státní půjčku měli mít zájem jen oni. Těch 40% se mi zdá málo ve chvíli, kdy se půjčka (téměř??) neúročí a splácí se procentem z příjmů až po dokončení studia (nehrozí tedy problém při neschopnosti splácet). Kde tedy hledat problém? Je mezi studenty špatné povědomí o tom, jak by půjčka pracovala? Je tu nedostatek informací od těch, co reformu připravují? Nebo je vysvětlení pořád příliš komplikované - napadá někoho nějaké lepší? Za své určitě mohou média, která budou psát o výbušném tématu jako je školné spíš než o potřebných státních půjčkách pro studenty - ale to snad nemůže být jediné vysvětlení. Bohužel nestuduju na univerzitě v ČR - a proto se ptám všech z vás, co mají bezprostřední kontakt z českým univerzitním prostředím. Ze zahraničí podobný systém půjček navíc znám, a tak mi přijde jako správný krok dopředu a nerozumím tomu, proč má doma tak malou podporu.

Odpověď č. 1 půjčky studentům

U nás není zájem o půjčky tak veliký jako v západních zemích z několika důvodů. Předně, financovat cokoli z úvěrů nemá zatím u nás takovou tradici, jako v západních zemích, kde žití na dluh je mnohem rozšířenější. Dále, přímé náklady studentů jsou u nás pořád ještě nižší než v západních zemích, i díky tomu, že se neplatí školné. Významnou roli hraje i to, že v západních zemích jsou studenti na rodičích více nezávislí, méně často bydlí s rodiči a je tam dlouhodobě pěstovaná "studentská kultura nezávislosti", která se u nás teprve formuje. Dalším důvodem je zatím slabá pozitivní zkušenost s půjčkami. I když ve výzkumu byla otázka položena tak, aby si studenti dokázali představit něco jiného než komerční hypotéčně splácené půjčky, ze kterých mají logicky strach, zřejmě se jim to nedařilo. Strach převládl nad racionální úvahou. Kombinace všech těchto faktorů pak vede k tomu, že si studenti řeknou "půjčku až v nejkrajnějším případě", zatímco ve většině vyspělých zemí je to jeden z nejběžnějších zdrojů financování studia.
Pozitivní vztah k půjčkám se bude formovat postupně a v závislosti na pozitivních zkušenostech. Překonávat stereotypy a odbourávat psychologické bariéry není snadné a trvá to dlouho. Proto bude tak důležité, aby studentské půjčky byly hned na začátku nastaveny po všech stránkách jako "přívětivé", počínaje administrativou nutnou k získání půjčky až po podmínky jejich splácení. Výzkumem zjištěný zájem o půjčky u zhruba 40 % studentů je z tohoto hlediska spíše slibný.

Otázka č. 2 půjčky studentům 

Pořád mi není jasné, jak by měly studentské půjčky fungovat ? Kolik bychom si my studenti mohli případně půjčit a jak by to bylo se splácením?

Odpověď č. 2 půjčky studentům

Chceme, aby pro studenty byly půjčky přijatelné. Toho chceme dosáhnout především nastavením co nejnižších úroků a splácením až po ukončení studia. Za nejdůležitější považujeme, aby výše splátek byly závislé na výši příjmů absolventů. Půjčka navíc má být pouze doplňkovým zdrojem chybějících prostředků, určených na pokrytí životních nákladů při studiu. To znamená, že má pokrýt pouze chybějící prostředky do celkové výše životních nákladů.
Výši stropu pro studentskou půjčku, úroky a další parametry systému nyní nastavujeme pomocí simulačních modelů. Z výzkumu mezi studenty, který jsme nyní provedli již víme, že životní náklady studenta v denním studiu na veřejné vysoké škole jsou v průměru 8 500 Kč měsíčně, u studentů soukromých vysokých škol je to dokonce v průměru 15 155 Kč měsíčně.
Poslední propočty ukazují, že půjčky by mohly pohybovat okolo 4000 Kč měsíčně, což kupodivu odpovídá i představám studentů, kolik by asi tak chtěli půjčovat. Jedním ze zdrojů finanční pomoci by mělo být také zvýhodněné spoření na vzdělání, které půjčky doplní. Předpokládáme, že daňově výhodná státní podpora bude motivovat rodiče k dlouhodobému střádání malých částek na budoucí studijní náklady dětí. To ve spojení s univerzálními studentskými půjčkami umožní rozložit náklady na studium do dostatečně dlouhého časového období, a to jak před samotným zahájením studia během studia, tak po jeho ukončení. To významným způsobem sníží hrozbu neúnosné finanční zátěže.

Otázka č. 3 půjčky studentům a komerční banky

Zatím k nám studentům banky moc vstřícné nejsou, myslíte si, že jsou u nás banky na takové vstřícné studentské půjčky připraveny?

Odpověď č. 3 půjčky studentům a komerční banky

Banky již nyní vedou studentům běžné účty a jsou na studentské půjčky připraveny, protože ve studentech vidí zajímavé klienty s potenciálně vysokými příjmy. Rozhodnutí o tom, jak velkou roli sehrají v systému státních půjček komerční banky, padne později. Podařilo se nám sestavit naprosto unikátní tým odborníků s různou specializací, kteří systém společně s námi připravují a snaží se vybrat variantu státních půjček takovou, která bude nejvýhodnější pro studenty, samozřejmě s ohledem na to, že systém půjček nesmí být dlouhodobě ztrátový.
V současné době mají půjčku od komerčních bank jen čtyři procenta studentů, zejména proto, že musí mít student ručitele, většinou rodiče. Princip námi navrhovaných půjček je, že student ručí svým budoucím příjmem ze zaměstnání a splácí procento příjmů jako absolvent. To je oproti hypotékám nebo současným úvěrům nesrovnatelný rozdíl. Pokud studentovi klesne příjem, z důvodu nemoci nebo práce na částečný pracovní úvazek, klesne také splátka, protože absolvent splácí procento z příjmů, které jsou dočasně nižší.

Otázka č. 4 investice do vzdělání

Jako rodič se trochu bojím, aby se mé dítě zadlužovalo. Myslíte si, že je vzdělání opravdu dobrou investici, za kterou by se mělo platit?

Odpověď č. 4 investice do vzdělání

Je známo, že příjmy absolventů vysokých škol rostou po ukončení studia strměji než příjmy osob s nižším vzděláním. Vysokoškolák "dožene" v celoživotních příjmech středoškoláka zhruba ve 34 letech. Studenti vnímají vysokoškolské vzdělání jako dobrou životní investici, která má podle údajů OECD v České republice až třicetiprocentní zhodnocení. Už Benjamin Franklin řekl: "Investice do vědění nesou nejvyšší úrok".
Na 70 procent studentů předpokládá, že vysokoškolské studium je cesta k nadprůměrnému příjmu. Podle výzkumu studentů vysokých škol se však liší očekávání mužů. Dva roky po nástupu do prvního zaměstnání muži očekávají příjem 28 tisíc, zatímco ženy pouze 22 tisíc korun. Pochopitelně existují i rozdíly v očekávaných příjmech podle oborů studia. I tomu je třeba systém půjček přizpůsobit.

Otázka č. 5 model vícezdrojového financování životních nákladů při studiu

Jak model návrhu vícezdrojového financování vypadá? Inspirovali jste se někde v zahraničí?

Odpověď č. 5 model vícezdrojového financování životních nákladů při studiu

Naše práce byly zahájeny již na podzim loňského roku, kdy jsme hledali příklady dobré praxe v zahraničí. Provedli jsme rešerše mnoha zemí, jako je Velká Británie, Finsko, Švédsko, Maďarsko, Nizozemí ale i Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy americké. Nechtěli jsme se inspirovat pouze v oblasti půjček, ale v celém systému finanční pomoci studentům. Z každé země jsme vybrali to nejlepší. Například Maďarský systém půjček má velmi nízké náklady na správu, poskytování a vymáhání půjček, na Novém Zélandu nás inspirovala opatření v systému půjček, směřovaná proti odlivu mozků studentů, kteří studují v zahraničí.
Nizozemí je nám nejblíže kulturně a má nejpropracovanější systém jednotlivých částí finanční pomoci studentům, totiž princip více zdrojového financování a ekonomické samostatnosti studenta bez věkové hranice 26 let. Studenti si staví pyramidu částí finančních nákladů, která se skládá z grantů, stipendií, příležitostné práce, příspěvků od rodičů, úspor, půjček, příplatků na partnera, na studenta žijícího bez rodičů a podobně. To je směr, kterým jsme se rozhodli vydat i u nás v České republice. Podívejte se do sekce Finanční pomoc krok za krokem, kterou brzo rozšíříme: http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/cilovy-stav

Otázka č. 6 výzkum studentů vysokých škol

Proč jste dělali výzkum studentů vysokých škol?

Odpověď č. 6 výzkum studentů vysokých škol

Výzkum studentů vysokých škol je pro nás cenným zdrojem informací pro přípravu parametrů návrhu finanční pomoci studentům. Z výzkumu mezi 11 743 studenty vyplývá, že celkové životní náklady při denním studiu na veřejné vysoké škole činí v průměru 8 163 Kč měsíčně. U studentů soukromých vysokých škol jsou životní náklady dokonce v průměru 11 591 Kč měsíčně (očištěno od školného). Celkem 80 procent příjmů studentů, ze kterých hradí náklady spojené se studiem, pochází od rodičů studenta (45 procent příjmu) a z vlastního výdělku studenta (35 procent). Půjčky, stipendia a jiné zdroje finanční pomoci jsou zanedbatelné. Téměř polovina studentů (45 procent) přitom uvádí, že jejich finanční zdroje nejsou dostatečné na pokrytí nákladů spojených se studiem. Pětina studentů (18 procent) uvedla, že studium jejich rodiče neúměrně finančně zatěžuje. Výsledky výzkumu využijeme pro vypracování návrhu reformy finanční pomoci studentům.

Otázka č. 7 důvody přípravy návrhu finanční pomoci

Je finanční pomoc studentům opravdu tak důležitá?

Odpověď č. 7 důvody přípravy návrhu finanční pomoci

Absence účinného systému finanční pomoci studentů je jednou z příčin velkých nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Hladinou nerovností dlouhodobě patříme k neproblematičtějším zemím v EU, například pokud má otec potencionálního studenta sám vysokoškolské vzdělání, má jeho potomek téměř třikrát větší šanci, že bude na vysoké škole také studovat, než by měl v případě, že by vzdělání otce nemělo žádný vliv na šanci studovat.
Z výzkumu vyplývá, že na nerovných možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodiny financovat studium, neboť 90 procent studentů finančně podporují rodiče, přičemž průměrně jim přispívají částkou 3 668 Kč měsíčně. Celkem 71 procent studentů uvedlo, že během studia pracuje, přičemž jejich průměrný vlastní výdělek je 4 170 Kč měsíčně. Politici musí rozhodnout, nechají-li studenty vysokých škol ekonomicky závislé na rodičích a jejich vlastních výdělcích. Současný stav umocňuje sociální nerovnosti, prodlužuje dobu studia a má negativní dopad na studijní výsledky, proto náš tým připravuje pro ministerstvo školství návrh na zavedení moderního systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným mladým lidem, kteří o něj projeví zájem.

Otázka č. 8 půjčky studentům ve výzkumu

Zabýval se váš výzkum i půjčkami?

Odpověď č. 8 půjčky studentům ve výzkumu

Ano, výzkum prokázal velký zájem studentů o studentské půjčky. V současné době mají půjčku od banky jen čtyři procenta studentů. Pokud by byly půjčky poskytovány za příznivějších podmínek, tj. s nižšími úroky a mohly by být spláceny v závislosti na výši budoucího příjmu, o půjčku by projevilo zájem až 40 procent studentů. V průměru by si na životní náklady půjčili čtyři tisíce Kč měsíčně. Data z výzkumu jsou zásadním podkladem pro spravedlivé nastavení parametrů finanční pomoci a nároku na ni.

Otázka č. 9 studium v zahraničí

Zabýval se výzkum i otázkami studia v zahraničí?

Odpověď č. 9 studium v zahraničí

Ano, obsáhlý blok otázek byl zaměřen na studium v zahraničí. Část studia v zahraničí absolvovalo necelých sedm procent studentů, čtvrtina studentů plánuje za studiem vycestovat. Téměř polovina studentů vyjíždí do zahraničí v rámci programu Evropské unie Erasmus Mundus. Více se zahraničních pobytů účastní studenti navazujících magisterských programů a programů doktorských a vyšší podíl mají též studenti veřejných vysokých škol. Sociální nerovnosti se projevují v otázkách studia v zahraničí. Zatímco z rodin s nejnižším sociálně-ekonomickým statusem vycestovalo či plánuje vycestovat necelá pětina studentů, z rodin s nejvyšším statusem je to již 47 procent. Silný vliv zázemí rodiny na ochotu studenta vycestovat je zřejmý také vzhledem k financování. Výzkum ukázal, že 69 procent studentů využívá ke krytí nákladů zahraničního pobytu příspěvek od rodiny či rodičů, 30 procent studentů vlastní výdělek, 40 procent stipendium z Evropské unie. Stipendia a příspěvky rodiny pak tvoří dva hlavní zdroje financování zahraničního pobytu, obojí přes 30 procent.“

Otázka č. 10 očekávání od zahraničního studia 

Vyplnula z vašeho výzkumu nějaká zajímavost co se týče zahraničních studií?

Odpověď č. 10 očekávání od zahraničního studia 

Od zahraničních pobytů studenti nejvíce očekávají osobní rozvoj, zdokonalení v cizím jazyce a poznání jiného prostředí (vše přes 90 procent), méně již kvalitní studium (72 procent), přičemž tato očekávání bývají obvykle naplněna. Největšími překážkami, které studentům brání ve vycestování, jsou finanční náklady (57 procent) a odloučení od rodiny a přátel (55 procent). Mezi významné překážky patří dále očekávané prodloužení studia (41 procent), problémy s uznáváním předmětů na domácí škole (40 procent), nedostatečná znalost cizího jazyka (40 procent), nedostatek osobního odhodlání (39 procent) a ztráta možnosti vydělávat peníze (35 procent). Jestliže 40 procent studentů považuje za problém prodlužování studia a uznávání předmětů vystudovaných v zahraničí, může to znamenat buď nedostatečnou implementaci tzv. boloňského procesu, nebo skutečnost, že zahraniční studium nemá souvislost s oborem studovaným na domácí škole.