Sladění studijního, rodinného a pracovního života českých vysokoškoláků

19.5.2009 - www.isea.cz , Autor: Simona Weidnerová

Již v červnu roku 2007 vydal Evropský parlament zprávu, ve které uvádí, že „v souladu se závěry Zelené knihy o demografii” lze evropský demografický deficit mimo jiné považovat za důsledek „odkládání různých životních etap (studium, práce, rodina)”, kterých se v současné době „dosahuje později než v minulosti”. Na tomto trendu se nepochybně podílí skutečnost, že přibývá studentů s rodinnými závazky. Poslanci Evropského parlamentu proto žádali členské státy, aby podporovaly rozvoj politiky usnadňující propojení studia, vzdělávání a rodinného života a mladé lidi v plnění jejich rodinných závazků.

Pokud jde o Českou republiku, v současném systému sociálních dávek je většina sociální pomoci orientována na rodiny studentů z titulu péče o studující zletilé, nezaopatřené dítě do 26 let, vyživované rodiči.

Bílá kniha terciárního vzdělávání, (http://www.msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/bila-kniha) popisuje nový princip ekonomického osvobození studenta od finanční závislosti na rodičích naopak činí ze studenta tzv. samostatnou sociální jednotku.

Záhájení studia později, než bezprostředně po absolvování střední školy
K potřebě změny věkové hranice pro sociální pomoc v době studia vede i prodlužující se věk dokončování studia, a to zejména v důsledku růstu počtu studentů zahajujících studium nikoli bezprostředně po absolvování střední školy. I z tohoto důvodu věk, kdy studenti dokončují terciární vzdělávání, již dnes běžně překračuje věkovou hranici 26 let, která je pro řadu položek sociální podpory během studia rozhodující. Překročením této hranice se však studenti dostávají do složité sociální situace.

Student jako dospělý člověk
K problematice sociální podpory a zvýhodnění zejména zdravotního pojištění studentů nad 26 let je potřeba přistupovat z jiného úhlu pohledu než dosud, tedy nikoli pouhou úpravou definice nezaopatřeného dítěte ze zákona o státní sociální podpoře.
V těchto případech se jako vhodnější ukazuje model běžně aplikovaný např. ve skandinávských zemích, kde jsou studenti vysokých škol považováni za dospělé a na výchozí rodině principiálně nezávislé osoby. Proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navrhuje uplatnit pojetí studenta jako relativně samostatné sociální jednotky, která bude řešit nejen problém hranice 26 let pro účely zdravotního pojištění, ale změní i celý systém sociální podpory studentů.

Jaké další změny se chystají pro pracující studenty, pro studenty s dětmi a jaké daňové výhody by mohly mít Univerzity se dočtete v dalším čísle Expert's File zde:

16. května 2009 Autor: Simona Weidnerová